|
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.V takovémpYípad%1Å‚ funkce zaniká následující den po tomto prohláaení,b) uplynutí doby, na kterou byl soudce jmenován, tj.10 let,c) den, kdy soudce pYestal být volitelný do Senátu, 412 Vybrané kapitoly ke studiu ústavního právad) dnem právní moci rozsudku, kterým byl soudce odsouzen pro trestný%0Å„in spáchaný úmysln%1Å‚.7.5 Kompetence Ústavního soudu RAutoritativnl-rozhodování Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti ve smyslu %0Å„i.83 Ústavy R je taxativn%1Å‚ vymezeno v jejím%0Å„i.87 odst.1 (ZÚS n%1Å‚kdy hovoYí o tzv.rozhodovací %0Å„inností - srov.napY.§ 23).Podle nálezu PÍ.ÚS 33/2000 (%0Å„.78/2001 Sb.) si Ústavní soud tutoposobnost rozaíYil rovn%1Å‚~ o %0Å„i.95 odst.2 Ústavy pro pYípad, ~e se na n%1Å‚jobrátil obecný soud s návrhem na posouzení ústavnosti zákona, který ji~neplatí.Tato posobnost nemo~e být oby%0Å„ejným zákonem rozaíYena.Mo~ek tomu dojít podle %0Å„i.9 odst.1 Ústavy jedin%1Å‚ formou ústavního zákona.Sv%1Å‚d%0Å„í pro to i zamítnutí takového pozm%1Å‚Hovacího návrhu k návrhu ÚstavyCR (viz T%1Å‚snopisecká zpráva z 10.schoze NR dne 16.12.1992).Výjimkou z tohoto pravidla je mo~nost zú~ení kompetence ÚS cestouoby%0Å„ejného zákona na základ%1Å‚ ústavního zmocn%1Å‚ní, které je obsa~eno v %0Å„i.87odst, 2 Ústavy, Oby%0Å„ejný zákon by tak mohl stanovit, ~e namísto Ústavníhosoudu rozhoduje Nejvyaaí správní soud o pouhé zákonnosti podzákonnýchpYedpiso a jejich jednotlivých ustanovení %0Å„i.87 odst.^písm.a) a o kompeten%0Å„ních sporech ve vymezených pYípadech (%0Å„i.87 odst.,3 písm.b/ Ústavy R).Po~adavek ústavní formy zm%1Å‚n v kompetenci ÚS se ovaem netýká jinýchotázek jeho posobnosti, pokud se jimi upravují vnitYní pom%1Å‚ry a pravidlaYízení pYed ÚS ve smyslu %0Å„i.88 odst.1 Úst.V odstavci 2 je proto tYebarozliait úpravu otázek ústavn%1Å‚ vymezené kompetence ÚS a úpravu otázekdalaích, které pod ústavn%1Å‚ vymezenou rozhodovací %0Å„innost ÚS nespadají.Kone%0Å„n%1Å‚ je tYeba odliait problematiku meritorního rozhodování (ve v%1Å‚cisamé) a rozhodování podle § 43.V t%1Å‚chto pYípadech má ZÚS zvláatní úpravunebo odchylky plynou z povahy v%1Å‚ci samé.NapY.rozhodování o návrhuna pYezkoumání právnosti právního pYedpisu je v posobnosti pléna podle§ 11 odst.2 písm.a) a b), nicmén%1Å‚ odmítnutí takového návrhu z jakéhokolidovodu je v posobnosti senátu, jeho~ %0Å„lenem je soudce zpravodaj (§ 43 odst.2 písm.b/ ve spojení s § 15 odst.1 po novelizaci zákonem %0Å„.77/1998 Sb.). 7.Ústavní soudnictví v R 4137.6 Jftozhodnutí Ústavního souduDalaí zásadní otázkou bezprostYedn%1Å‚ spjatou s kompetencí Ústavníhosoudu je právní povaha jeho rozhodování.Ústava CR druhy rozhodnutíneur%0Å„uje, a%0Å„koli jde nepochybn%1Å‚ o fundamentální otázku.ZÚS stanoví v § 54odst.1, ~e ve v%1Å‚ci samé rozhoduje Ustavní soud nálezem a v ostatních v%1Å‚cech usnesením.Rozhodnutí ve v%1Å‚ci samé tak není rozsudkem,neboe se jím na prvém míst%1Å‚ neYeaí spor mezi stranami nebo otázka viny a trestu.Autoritativn%1Å‚ se jím zjiaeuje, co je obsahem ústavních, popY.zákonných pYedpiso ve vztahu k právním pYedpisom ni~aí právní síly.Krom%1Å‚ toho má zna%0Å„ný význam jiná forma rozhodování, tentokrát pouzepléna Ústavního soudu podle § 23 ZÚS, kdy zaujímá stanoviska k odlianým právním názorom senáto (dosud byla pYijata ve dvanácti pYípadech).Ta se ovaem nepublikují samostatn%1Å‚, nýbr~ v rámci odovodn%1Å‚ní rozhodnutísenátu, kdy senát postupuje podle právního názoru pléna.Jde jen o sm%1Å‚rnici pro senát, jak postupovat, kdy~ dosp%1Å‚l k jinému právnímu názoru ne~zaujímal Ústavní soud dosud.7.7 Obecná pravidla Yízení pYed Ústavním soudem RObecná ustanovení ZÚS o pravidlech Yízení pYed Ústavním soudem (§ 27a~ 63) navazují v Yad%1Å‚ otázek na zákon %0Å„.491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu SFR a o Yízení pYed ním, a dále na obdobná ustanovení OSR,na který výslovn%1Å‚ odkazuje ZÚS v § 63 (usnesení II.ÚS 75/98 - Sb.n.u.,sv.10, usn..19 a usnesení II.ÚS 458/98, sv.12, %0Å„.75).Platí to pro zahájení Yízení, kde mo~e návrh podat pouze navrhovatelur%0Å„ený ZÚS v jednotlivých oddílech hlavy o druzích Yízení pYed Ústavnímsoudem.Na základ%1Å‚ toho ZÚS vymezuje ú%0Å„astníky Yízení, kterými jsoupráv%1Å‚ navrhovatel a ti, o nich~ to ZÚS stanoví.Vedlejaími ú%0Å„astníkyYízení jsou ti, kterým toto postavem tento zákon pYiznává, pokud se tohotopostavení nevzdají.Mají v Yízení stejná práva a povinnosti jako ú%0Å„astníci(§ 28 odst.2 ZÚS).Stejn%1Å‚ tak je v této %0Å„ásti obecn%1Å‚ upravena otázka nále~itostí návrhuna zahájení Yízení, pYi%0Å„em~ u jednotlivých druho Yízem jsou stanoveny nále- 414 Vybrané iapitoly ke studiu ústavního práva~itosti dalaí.Návrh na zahájení Yízení se podává písemn%1Å‚ Ústavnímu soudua musí být podepsán a datován.Musí z n%1Å‚j být patrno: kdo jej %0Å„iní, kteié v%1Å‚ci se týká a co sleduje, %0Å„eho se navrhovatel domáhá (stí~nostní petit).Návrh má dále obsahovat pravdivé vylí%0Å„ení rozhodujících skute%0Å„ností,ozna%0Å„ení dokazo, jich~ se navrhovatel dovolává
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
zanotowane.pldoc.pisz.plpdf.pisz.plhanula1950.keep.pl
|